Žáci pracovali ve skupinách na jednotlivých stanovištích s cílem objevit příběh skrytý v předložených pramenech a zdrojích. V poslední části lekce jsme si jejich zjištění představili a doplnili mozaiku jejich příběhů. Příběhy, které měli žáci byly následující:

PŘÍBĚH 1 – PŘÍBĚH ŘEKY OHŘE
Napříč historií se mění i řeky, resp. je mění člověk – upravuje jejich břehy, koryta, buduje
nábřeží apod. Především ve 20. století je také často přehrazuje a mění tak vzhled nejen řeky,
ale i okolní krajiny a právě to je i případ řeky Ohře u Kadaně. V l. 1966-71 zde bylo
vystavěno vodní dílo nazvané Kadaňský stupeň, které vytvořilo nad hrází nové jezero, pod
jehož hladinou zmizelo i původní koryto řeky i s ostrovy, které byly na jednom z obrázků...

PŘÍBĚH 2 – PŘÍBĚH SUDET
Příběh těchto zdrojů hovoří o nešťastné události ze 4. března 1919, kdy došlo k
politováníhodnému incidentu mezi kadaňskými Němci a čsl. armádou, která zde měla dohlížet
na pořádek ve městě. Tento incident byl ve 30. letech zneužit nacistickou propagandou při
argumentaci pro odstoupení pohraničí Německu. K tomu došlo v rámci Mnichovské dohody a
tak se započal proces, na jehož konci byl odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce.
V širším pojetí je to příběh o většinově německém pohraničí, kde Němci žili již od 13.
století. V dalších staletí zde pak většinoví Němci a menšinoví Češi koexistovali, vzájemně se
spojovali sňatky a byli si dobrými sousedy nebo alespoň stejnými sousedy jako všude jinde.
To vše se narušilo právě při vzniku samostatného Československa a dovršilo pronikáním
nacismu ze sousedního hitlerovského Německa. Samotný odsun pak znamenal nejen ztrátu
samotného obyvatelstva, ale i tradic, místních zvyků a „vykořenění“ tohoto regionu, který jím
trpí dodnes...

PŘÍBĚH 3 – PŘÍBĚH ULIC A NÁMĚSTÍ
Názvy ulic a náměstí se měnily, mění a jistě i měnit budou. Středověk a ještě i novověk byly relativně stabilní a vystačily si s názvem ulice či náměstí desetiletí ba i staletí, ale moderní doba to už je jiná kapitola...
Zde se přejmenovávalo mnohem častěji, často ve snaze zalíbit se aktuální vládě či režimu.
Kadaňské hlavní náměstí a ulice tvořící hlavní pěší zónu nejsou výjimkou. A tak se centrální
náměstí nesoucí po staletí název Tržní náměstí stalo ve 20. století nejprve Náměstím Adolfa
Hitlera – Náměstím republiky - Náměstí maršála Stalina, aby se nakonec stalo Mírovým
náměstím, kterým je dodnes.
A hlavní pěší ulice? Prvotně Radniční ulice (středověk) – Svatá ulice (novověk) – 20.
století: ulice Hermana Göringa – ulice generála Svobody – ulice Jana Švermy (dodnes)...

PŘÍBĚH 4 – PŘÍBĚH KAD. ŽIDŮ
Nedílnou součástí kadaňského obyvatelstva bylo již od středověku (s několika
přestávkami) i obyvatelstvo židovské. Vztah k němu se v průběhu dějin lišil, ale nikdy nebyl
horší než ve 2. polovině 30. a 1. pol. 40 let 20. století, kdy vlna antisemitismu dosáhla svého
maxima a vedla k holokaustu a v případě Kadaně i k takřka úplné eliminaci židovského
obyvatelstva města.
Zdroje, které žáci zkoumali, se týkají zmizení jednoho ze symbolů a opor židovského
obyvatelstva – kadaňské synagogy vypálené v rámci tzv. Křišťálové noci a definitivně
zdemolované po válce. Dnes nám po ní zůstalo jen podivně prázdné místo mezi dvěma
domy...
Na své židovské obyvatele však dnešní kadaňští nezapomínají a připomínají si je alespoň
symbolicky instalací tzv. kamenů zmizelých, které připomínají tehdejší obyvatele města. Stačí
se při procházce městem dívat pod nohy a můžete si je připomenou také.

• 1522_zApis_univerzita_zS_7.5.25.pdf